
Daniel
Dobiáš
Od šansonů Hany Hegerové po Shakespearovy sonety. Objevte písně a příběhy českého skladatele.
Poslechová síň
Čtyři hlasy, čtyři podoby Dobiášovy hudby. Poslechněte si koncertní šanson Hany Hegerové, baladu Věry Wajsarové i písně, které si našly cestu do repertoáru Václava Neckáře a Waldemara Matušky.

Portrét
Tomáš Padevět vybral 70 nahrávek z let 1969–2026.
Trojalbum v Bontonlandu ↗Dále na Supraphonline
Mezi klavírem a slovem

Daniel Dobiáš studoval na pražské Státní konzervatoři klavír a skladbu. Ještě za studií začal psát pro Hanu Hegerovou. Celkem pro ni složil sedm šansonů. Jeho písně později zpívali také Václav Neckář, Waldemar Matuška, Helena Vondráčková a jazzový zpěvák Peter Lipa.
Vedle textů Pavla Kopty a Zdeňka Rytíře zhudebnil verše Jiřího Ortena i Jaroslava Seiferta. Pro jeviště napsal mimo jiné hudbu k Hamletovi a Elektře. Básně dětí a mladých lidí vězněných v Terezíně se staly základem jeho koncertního pořadu K čemu je slunce, když není den.
Podrobný životopis ↗Praha
Narodil se 5. října v Praze do rodiny skladatele Václava Dobiáše.
Rozhlas
Jako odborný hudební redaktor působil čtvrt století v rozhlase. V roce 1994 získal v Šanghaji hlavní cenu za autorský hudební pořad.
Na cestách
Turné jej zavedlo na Nový Zéland, do Austrálie a Jižní Koreje.
Buenos Aires
Účastnil se bienále věnovaného Franzi Kafkovi a Jorgemu Luisi Borgesovi.

Shakespeare v písni
Sonety Williama Shakespeara provázejí Daniela Dobiáše také na koncertních pódiích. V záznamu z Dejvického divadla se k němu připojuje překladatel Martin Hilský.
▷ Zhlédnout koncert ↗Ve fotografiích

Písně v čase
Ilustrovaná kniha k osmdesátinám Daniela Dobiáše provází posluchače 71 nahrávkami. Ve čtyřech kapitolách staví vedle sebe původní písně, jejich překlady a nová provedení. Hudební příběhy doplňují fotografie z osobního archivu.
Původní písně
Devět skladeb otevírá výběr, od Krajiny po Město zaslíbené. Ke každé patří také obraz, který čtenáře vrací k drobnému detailu v písni.
Písně bez hranic
Tři písně se v knize objevují v patnácti jazycích. U skladby Své čelo mi do okna vtlačila lze sledovat, jak se jediný obraz dotyku se sklem mění s délkou slabik a přízvukem slov.
Nový život písní
V písni Jednou může stejné slovo zaznít jako příslib i jako vzpomínka. Kapitola vybízí k druhému poslechu skladeb a všímá si, co s nimi udělá jiná barva hlasu nebo pomalejší tempo.
Shakespearovy sonety
Anglické verše, české překlady Martina Hilského a Dobiášova hudba se setkávají v poslední části knihy. V Sonetu 60 lze naslouchat tomu, jak se pravidelný návrat vln přelévá do hudebního pulsu.



